Historie města Raspenava [ Historie (archivní dokument) ]
Raspenava je v historických pramenech uvedena již roku 1343, ale přesné datum jejího založení neznáme. Víme jen, že první osídlenci sem přicházeli z Lužice, a že název obce v překladu značí "ves na Raspově nivě", je tedy odvozen od vlastního německého rytířského jména. Obec se nejprve rozkládala pouze na levém břehu řeky Smědé, jejíž původní lužickosprbské pojmenování Wietew, uváděné již roku 1539, znamenalo totéž co větev, čili přítok Lužické Nisy. Kdysi nesla tato podhorská ves i jméno Wildenau (divoká niva), snad pro odlišení od obou sousedních obcí na protějším břehu: Luhu (Mildenau - mírná, dobrá niva) a výše ležícího Lužce (Mildeneichen - nivička). V roce 1962 došlo ke spojení těchto tří obcí včetně osady Peklo, která mívala od roku 1784 na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové úřední název Karolinino Údolí. Tak vzniklo město Raspenava, které je jedním z článků souvislého osídlení, táhnoucího se podél řeky Smědé od Frýdlantu přes Hejnice do Bílého Potoka.
Nejvýznamnějším prehistorickým sídlištěm Frýdlantska býval Chlum (495 m n.m.) neboli Hradec (německy Glitbuch nebo Hohen Hein) - nápadná znělcová kupa na severním okraji raspenavského katastru. Archeologové se domnívají, že tehdejší obyvatele tohoto pahorku lze časově zařadit do doby bronzové, snad někdy na přelom druhého a prvního tisíciletí před Kristem. Patřili zřejmě k lidu tzv. lužické kultury. První archeologické nálezy dokumentující již nepochybně etnickou příslušnost obyvatel Frýdlantska ovšem pocházejí zhruba z let 600 - 1200 našeho letopočtu, kdy se zde usadili Slované (Lužičtí Srbové čili Vendové).
Původně zemědělský charakter obce poměrně brzy ovlivnila těžba a také zpracování nerostných surovin. Na soutoku Smědé a Sloupského potoka stál již roku 1512 hamr a železárna zpracovávající nejen místní, ale i dováženou rudu. Významná byla i vápenka na Vápenném vrchu, který je význačnou geologickou lokalitou.
