Žďárské vrchy [ Hory nebo pohoří ]
Žďárské vrchy 
 
 Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. 
 
 Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní krajiny. 
 
 Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. 
 
 Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. 
 
 Převládajícím geologickým podložím jsou zde metamorfované horniny krystalinika a moldanubika, různé typy rul, migmatitů a svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. 
 
 Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. 
 
 Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. 
 
 Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. 
 
 Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. 
 
 Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. 
 
 V oblasti roste např. čípek objímavý, ptačinec dlouholistý, mléčivec alpský, suchopýrek alpský, rosnatka okrouhlolistá, žebrovice různolistá, různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic. 
 
 Z chráněných druhů živočichů se v oblasti vyskytuje mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších. 
 
 
 Rozloha: 709 km2 
 Geografická orientace: 49° 47´ - 49° 31´N, 15° 46´ - 16° 13´ E 
 Nadmořská výška: 490 - 836 m (Devět skal)